Občas k nám dorazí nešťastný majitel poškozeného karbonového rámu s nezdařeným dílem naší konkurence.
A tam máme možnost vám ukázat konkrétní rozdíl mezi dobrou a špatnou opravou.
Tentokrát to byl Cannondale Flash s proříznutou zadní vidlicí od řetězu v místě převodníků.
Zdánlivě jednoduchá oprava, ale i zde se dají nasekat chyby v případě neznalosti správné technologie.
Takže takovémto stavu se k nám dostal zubožený Flash:
Tak a teď si nedělám srandu. To je oprava, né nehoda.
„Opravář“ udělal velkou vrstvu a když zjistil, že tím neprojde velký převodník, tak pár vrstev zase odřezal. No prostě hrůza.
Zkusili jsme pevnost spoje a zjistili jsme , že se vrstvy loupou jak slupky z cibule.
Tento opravář si nedal práci ani zdrsnit, ani odmastit povrch vidlice.
Karbon se tak nespojil s karbonem a jen byl přisátý k lesklému povrchu.
Žádná práce v tlaku, žádné zapékání ani vyžíhání. Prostě jen slupka na okrasu bez žádného pevnostního účinku.
Stačilo nám jen zarýt špičkou nože pod povrch a záplata odletěla!
Pustili jsme se tedy do práce.
Poškozené místo jsme zbavili nánosu lepidla a vybrousili perfektně do hladka.
Promáčklé místo jsme vyplnili lineárním karbonovým plátnem s přesahem až ke středové mufně tak aby byl povrch rovný.
Potom jsme celou trubku obalili dvojsměrným karbonovým plátnem s velkým přesahem do stran, aby se vytvořila „nohavice“.
Vše jsme dali do tlaku a odsáli přebytečné lepidlo.
Po vytvrdnutí vznikl kompaktní hrubý povrch, který jsme následně vyrovnali broušením.
Vidlice tak dostala znova svůj tvar a pevnost.
Takže již jen maskovací páska a nastříkat do původní podoby.
Odmaskujeme a rozleštíme povrch.
Nyní se ukáže, jak pečlivě jsme pracovali.
Každá rýha je pod lakem velice znát.
Tož teda?
No, je to určitě o moc lepší než před tím.
S povrchem se dá hrát do nekonečna. Nemá však cenu opravu zbytečně prodražovat.
Pevnost je perfektní a prodřené místo k nepoznání.
Spokojenost byla tentokrát na obou stranách. :-)
