Když jsem tu „Frakturu“ uviděl poprvé, tak jsem řekl: „to nepude“….
Není se čeho chytit, není na to prostor, prostě nesmysl.
Po bližším ohledání a zralé úvaze se zrodil plán a pak už to šlo ráz na ráz.
Patka se dala vycpat karbonem zevnitř, zajistila se geometrie a nanesly se zpevňující lamely.
Po vytvrdnutí se vše obrousilo do hrubých tvarů a nanesl se karbonový plášť.
Po dalším broušení a leštění se vše zalilo do laku a práce byla u konce.
Další zachráněný rám v hodnotě 50000kč.
